Jaký měl náš projekt dosah? Koho jsme ovlivnili?

Autor: Nina Wančová

Pozvánka na konferenci Střed zájmu: PUBLIKUM, kterou v září 2017 pořádal Divadelní ústav a iniciativa Kreativní Evropa, nás přiměl k zamyšlení nad tím, jak jsme v našem projektu pracovali s publikem a kolik lidí náš projekt ovlivnil. Projekt totiž není jen o naplnění cílů, které si můžete v pomyslném seznamu odškrtnout, ale i o tom, kolik konkrétních lidí zasáhne a inspiruje, kolik lidí se na něm podílelo a zda se nám podařilo jej dostat do povědomí odborné a laické veřejnosti. Následující text prezentuje statistiku dosahu projektu a prezentaci ze zmíněné konference.

Projekt Knihy znovu nalezené byl prezentován na závěrečné konferenci Programu CZ06 „Kulturní dědictví a současné umění“

Autor: Ministerstvo financí ČR, Nina Wančová

Ve středu 21. června 2017 v Praze se uskutečnila závěrečná konference Programu CZ06 “Kulturní dědictví a současné umění“, díky kterému byla v posledních třech letech podpořena obnova českých kulturních památek a také různorodé projekty v rámci živého umění.

Archivní prameny mapující nakládání s knihami a knižními kolekcemi v Československu po roce 1918

Autor: Marcela Strouhalová

V průběhu řešení projektu již bylo mnohé napsáno o výsledcích výzkumu i o jeho průběhu. Jestliže původní předpoklady výzkumu byly takové, že rezervní fondy NK ČR jsou tvořeny výhradně knihami, které byly konfiskovány nepřátelům nacistického režimu v sousedním Německu i jinde v okupované Evropě, závěry se ukázaly odlišnými a to jak z hlediska studia archivních pramenů, tak v rámci interní evidence provenienčních znaků i sond do příběhů původních vlastníků.

K obecným otázkám pohybu knižního majetku v Československu po 2. světové válce

Autor: Marcela Strouhalová

Po skončení 2. světové války došlo na území Československa k rozsáhlým přesunům kulturního majetku, které nemají v české historii obdoby. Vedle klasických uměleckých předmětů se jednalo o nejméně 16 milionů doložených svazků knih. Identifikace a klasifikace těchto knih je však nesnadná: na československé území byly po jeho osvobození identifikovány knižní fondy zahraniční provenience, které byly z důvodu protileteckých opatření evakuovány z berlínských knihoven na bezpečnější území Sudet, za druhé probíhalo kontinuální zajištění a následná konfiskace movitého majetku podle dekretů prezidenta republiky. Ještě před ukončením konfiskací v důsledku 2. světové války, zasáhla komunistické Československo další vlna konfiskací majetku, tentokrát z řad emigrantů a „nepřátel“ po únoru 1948. Smutnou tečku můžeme potom spatřovat v nakládání s klášterními knihovnami, po likvidaci klášterů v roce 1950.

Webové stránky - hlavní komunikační nástroj

Autor: Nina Wančová

Projekt bez propagace jakoby nebyl. Prezentování projektu jak odborné, tak laické veřejnosti, je důležité. Projekt Knihy znovu nalezené je interdisciplinární, propojuje historický výzkum a knihovnictví, a proto doufáme, že bude inspirovat ostatní - proto také přistupujeme k tématu propagace zodpovědně. Hlavním komunikačním kanálem jsou pro nás webové stránky. Jak jsme je tvořili, jak se měnily a vyvíjely?

Výstava ve Stiftelsen Arkivet představuje poznatky z projektu Knihy znovu nalezené

Autor: Gro Kvanvig

28. únara ve Stiftelsen Arkivet v Kristiansandu v Norsku byla otevřena nová výstava o některých knihách z projektu. Výstava vypráví příběh ztracených a znovu objevených knih.

Z Lipska do Hostivaře: 123 let putování 326 stran

Autor: Marcela Strouhalová

Na celou kolekci rezervních fondů NK ČR můžeme nahlížet několika úhly pohledu. Jedním z nich je pohled skrze knihy samotné, kdy opravdu za každou jednotlivou knihou můžeme najít dlouhý příběh. Práce je to však poměrně náročná, především časově. Dovolíme si uvést klasický příběh.

Shrnutí katalogizačních prací provedených v rámci projektu Knihy znovu nalezené

Autor: Jaroslava Svobodová

Během doby trvání projektu Knihy znovu nalezené, tj. od počátku projektu do konce dubna 2016, bylo řádně zkatalogizováno 12780 svazků. Jedná se o záznamy na doporučené úrovni zpracování (podle mezinárodních pravidel RDA – Resource Description and Access), tj. obsahují údaje jmenného i věcného popisu.

Mutlimediální prezentace medailonků vlastníků

Autor: Nina Seyčková

V prodloužení projektu je jednou z nových aktivit zpracování dvaceti medailonků původních vlastníků. Bude se jednat jak o soukromé vlastníky, tedy osoby, tak o instituce či spolky. Základem pro sběr materiálů k původním vlastníkům konfiskovaných či zavlečených knih bude archivní výzkum. Jedním z našich úkolů je i prezentace výzkumu. Vznikne e-kniha s celými texty medailonků, zkrácené texty budou průběžně publikovány na webu. Zavázali jsme se však i k tomu, že medailonky zpracujeme a vystavíme na web nějakou multimediálnější a uživatelsky atraktivnější formou. Následující text shrnuje vybrané možnosti, které současné technologie a internet umožňují.

Přednáškové „miniturné“ po českých vysokých školách

Autor: Marcela Strouhalová

Prezentace výsledků i vizí projektu Knihy znovu nalezené je nedílnou součástí projektu samotného. Protože si uvědomujeme, že projekty jsou v současné době jedním z nejdůležitějších nástrojů vědy a výzkumu i dalších programových oblastí, rozhodli jsme se, že cílovou skupinou, které by měly být informace o projektu podány, by měli být studenti vysokých škol.

„(Ne)Končíme – pokračujeme“

Autor: Anna Vandasová

Projekt Knihy znovu nalezené pomalu ale jistě završil svých 16 měsíců. Během této doby bylo hodně zpracováno, hodně prozkoumáno a hodně napsáno. Naše aktivity vyvolaly mnoho reakcí a zájem nejen odborné veřejnosti. Nutno ale podotknout, že zpracování 12 tisíc dokumentů neznamená v rozsahu rezervních fondů Národní knihovny mnoho. Velká práce ještě před jejími zaměstnanci čeká.

Cíle podpory EHP a Norských fondů si česká strana vybírá sama

Autor: Ing. Michal Žurovec

Ministerstvo financí – Národní kontaktní místo pro EHP a Norské fondy – reaguje na množící se zkreslené informace a spekulace ohledně významu a účelu EHP a Norských fondů v České republice. Česká republika je příjemcem prostředků z těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). Od té doby byly jejich prostřednictvím podpořeny stovky projektů za více než 6 miliard korun.

Vydání odborné monografie „Knihy znovu nalezené“

Autor: Tomáš Foltýn

V rámci veletrhu Svět knihy 2016 byla poprvé veřejnosti představena odborná monografie „Knihy znovu nalezené“, jejíž autorkou je Mgr. Marcela Strouhalová. Tato kniha tvoří poslední výstup první fáze řešení stejnojmenného výzkumného projektu, na jehož řešení se podílí mimo Národní knihovny ČR i zástupci norské nadace Stiftelsen Arkivet.

Prezentace projektu Knihy znovu nalezené na západě Čech

Autor: Tomáš Foltýn

V rámci prezentačních výstupů projektu Knihy znovu nalezené navštívil hlavní řešitel projektu Mgr. Tomáš Foltýn v pondělí 2. května 2016 centrum západočeského kraje – Plzeň. Během jednoho dne přednesl dvě přednášky shrnující dosavadní výstupy projektu.

Knihy znovu nalezené: Shrnutí projektu

Author: Marcela Strouhalová

Národní knihovna ČR je největší knihovnou v České republice a zaujímá vedoucí postavení v českém systému veřejných knihoven. V minulosti rovněž sloužila jako centrální instituce pro ukládání mnoha samostatných knižních sbírek pocházejících z různých zdrojů. Knihovna spravuje velký počet fondů. Její knižní fond je univerzální s celoevropským významem. Uchovává národní produkci, výběr zahraniční vědecké literatury, rozsáhlou sbírku historických dokumentů i speciální sbírky. Celkem spravuje a zpřístupňuje téměř sedm milionů dokumentů.

Proběhl úspěšný závěrečný seminář v Praze

Autor: Jana Rumanová

Závěrečné semináře jsou jedním z hlavních výstupů našeho projektu, kde můžeme aktivně prezentovat výsledky našeho snažení a práce na dosahování vytýčených cílů a zároveň tyto výsledky a zjištění diskutovat s odbornou veřejností. Z tohoto hlediska snad můžeme říct, že se nám závěrečný seminář konaný 31. března 2016 v Praze vydařil v obou ohledech.

Vernisáž výstavy v Klementinu

Autor: Nina Seyčková

Ve čtvrtek 31. března 2016 se konal závěrečný seminář k projektu, po němž následovala slavnostní vernisáž výstavy v Klementinu. Výstava shrnuje historický výzkum, který během trvání projektu realizovala Marcela Strouhalová. Výzkum se snažil zodpovědět otázky, co se stalo se statisíci knihami zavlečenými během druhé světové války do Sudet, co se stalo s knihami zabavenými bezprostředně po válce a kdo byli původní vlastníci knih. Jelikož se jedná o první sondu do tohoto segmentu rezervních fondů Národní knihovny ČR, vzbudil výzkum více dalších otázek, než našel finálních odpovědí.

Výstava v Klementinu

Autor: Marcela Strouhalová

Dne 31. března 2016 se uskuteční vernisáž výstavy projektu Knihy znovu nalezené, která bude instalována v prostoru hlavní chodby Klementina.

Jak jsme vytvářeli virtuální výstavu

Autor: Idunn Sem

Odpovědností norských kolegů z organizace Stiftelsen Arkivet v projektu Knihy znovu nalezené je kromě jiného uspořádat jeden ze dvou závěrečných odborných seminářů a vytvořit virtuální výstavu, skrze kterou bychom rádi informovali o projektu a našich poznatcích širší publikum.

Právní aspekty znovu nalezených knih

Autor: prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.

Jedním z hlavních cílů projektu bylo zpracování právní analýzy, která osvětlí majetková práva vážící se ke knihám, jenž v projektu zkoumáme. Právní analýzu zpracoval se studenty Právnické fakulty Univerzity Karlovy děkan prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. Právní analýza je rovněž přeložena do anglického jazyka.

Novinky z připravovaného závěrečného semináře v Norsku

Autor: Gro Kvanvig

Závěrečný odborný seminář je naplánován na 16. března 2016. Setkání se uskuteční v Kristiansandu v prostorách partnerské organizace Stiftelsen Arkivet. Pro setkání naši norští kolegové zvolili název “Ideologické pozadí konfiskace knih v evropském a norském kontextu”. Tento článek obsahuje představení řečníků, kteří na závěrečném semináři vystoupí.

Setkání s Norskou společností svobodných zednářů

Autor: Gro Kvanvig

19. srpna naši norští kolegové měli schůzku s členem norské Společnosti svobodných zednářů, Helge Bjørn Horrislandem, který vede projekt zabývající se historií lóže, jejíž je členem. Pokud je nám známo, nedošlo v Norsku k žádné konfiskaci knih během druhé světové války, které by opustily zemi s výjimkou knih norské zednářské společnosti.

Chcete se dozvědět víc? Přijďte na přednášku k projektu

Autor: Tomáš Foltýn

Náš jedinečný projekt díky svému konceptu umožňuje propojit rutinní knihovnické činnosti s interdisciplinárním výzkumem a prezentací kulturního dědictví. Tento přístup je v našem prostředí nepříliš obvyklý, a proto považujeme za důležité seznámit s ním nejen odbornou veřejnost, ale i studenty vysokých škol humanitního zaměření, kterým tyto informace mohou pomoci při jejich studiu a otevřít jim další možnosti budoucího uplatnění v oblasti nových trendů prezentace kulturního dědictví.

Pokud máte o projekt zájem, jste srdečně zvání na přednášky k projektu.

Charakteristika zpracovaných publikací

Autor: Jiří Polišenský

Naším cílem je řádně zpracovat 12 000 dokumentů z přibližně 300 000, které se nacházejí v rezervním fondu Národní knihovny. Pracovníci Národní knihovny doposud neměli možnost se těmito dokumenty systematicky zabývat. Proto byl iniciován právě projekt Knihy znovu nalezené. Projekt je první sondou do těchto knih. Polovina z 12 000 zaevidovaných svazků bude náležet k zednářské literatuře, čímž vznikne největší ucelená sbírka zednářské literatury v České republice. Co jsme o knihách zjistili? Odkud pochází a jak se dostaly až do depozitáře Národní knihovny? Právě tyto otázky Vám zodpoví následující článek.

Severočeské zámky: úložiště dokumentů a knih

Autor: Marcela Strouhalová

Čtyři severočeské zámky se na krátkou dobu na konci druhé světové války staly útočištěm dokumentů a knih vyrabovaných nacistickými organizacemi prakticky z celé Evropy. Zámky částečně spojuje minulost slavných i méně slavných rodů, rozhodně však velmi pohnutý poválečný osud, podívejme se stručně na jejich historii.

Československé knihovnictví a Národní knihovna v průběhu druhé světové války

Autor: Marcela Strouhalová

Období nacistické okupace Československa znamenalo pro československé knihovnictví velké ztráty a to v několika etapách. Po vyhlášení Mnichovské dohody se podařilo do vnitrozemí evakuovat pouhou část knih, povětšinou klášterní a zámecké knihovny zůstaly v odtržených územích.

Komunikační strategie

Autor: Nina Seyčková

Projekt, o kterém veřejnost neví, jako kdyby v dnešní době neexistoval. Prezentace, propagace a komunikace s veřejností se stává čím dál důležitější a je na ni kladen důraz i u grantové organizace EHP, která projekt z80 procent financuje. I my tuto část projektu považujeme za důležitou a to nejen proto, že nám naše práce přijde zajímavá, ale protože doufáme, že náš historicko-výzkumný projekt by se mohl stát inspirací i pro ostatní kulturní a výzkumné instituce. A jak tedy komunikujeme?

Stálá expozice ve Stiftelsen Arkivet

Autor: Nina Seyčková

Na květen 2015 byl naplánován společný workshop realizátorů projektu, který se uskutečnil v norském Kristiansandu v sídle partnerské organizace Stiftelsen Arkivet. První den pracovního setkání byl završen komentovanou prohlídkou stálé výstavy, která je umístěna v suterénu budovy bývalého německého gestapa. Emocionálně silná výstava je umístěna do výslechových místností a vězeňských cel, které byly zrekonstruovány do podoby, kterou měly v letech 1942–1945.

Diagram znázoruňující cyklus knihy v projektu

Autor: Tomáš Foltýn

Co se děje s knihami v projektu? Jak určíme, které knihy do něj patří a které ne? Co s vybraními tituly děláme? A kam je potom uložíme? Všechny aktivity spojené s evidencí knih vám jednoduše a přehledně představí diagram. Na názorný diagram navazuje pět článků, které přibližují jednotlivé fáze cyklu knihy podrobněji.

Cyklus knihy - část 5/5: Zpřístupnění zpracovaných knih

Autor: Tomáš Foltýn

Během řešení projektu jsou zpracované katalogizační záznamy prozatímně dostupné pouze interně v rámci Národní knihovny. Jedním z důvodů je i nutnost provedení právní expertizy zkoumaných knih či z důvodu probíhajícího historického kontextu. Vybrané tituly budou digitalizovány, aby mohly být zveřejněny např. pomocí virtuální výstavy, jenž je jedním z výstupů projektu.

Cyklus knihy - část 4/5: Označení a uložení zpracovaných knih

Autor: Tomáš Foltýn

Jste-li pracovníci knihoven, jistě pro vás nebudou označení RF E… a RF F… či RF Z… záhadou. Pro ostatní snad následující článek o označení a uložených knih, které jsme v projektu zpracovali, poodhalí jedno z knihovnických tajemství.

Cyklus knihy - část 3/5: Zpracování

Autor: Tomáš Foltýn

Po správném výběru knih, které spadají do projektu Knihy znovu nalezené, očištění a po přípravné fázi dochází k samotnému zpracovnání knižních jednotek, jenž sestává z několika kroků. Vše je popsáno v nálesdujícím článku.

Cyklus knihy - část 2/5: Příprava zpracování

Autor: Tomáš Foltýn

Před samotným zpracováním dokumentů probíhají přípravné práce. Knihy ležely dlouhá desetiletí ve skladu v Neratovicích, kde na ně sedal prach. Proto je třeba knihy nejprve očistit, v některých případech dokonce opakovaně. Po očištění pak dochází k podrobnějšímu třízení. Součástí přípravné fáze je i hledání v knihovnických databázích, zda jiný výtisk téže knihy již v systému existuje - pokud ano, výtisk se k záznamu přidá a není třeba vytvářet samostatný kompletní záznam.

Cyklus knihy - část 1/5: Výběr dokumentů

Autor: Tomáš Foltýn

Předmětem řešení projektu je zpracování a provedení souvisejícího historického průzkumu nebohemikálních dokumentů nalézajících se v depozitáři NK ČR v Neratovicích, jež jsou součástí tzv. rezervních fondů. V rámci příprav projektu byly vytipovány dvě skupiny zajímavých dokumentů.

Jaká byla cesta knih zjišťujeme i pomocí razítek

Autor: Nina Seyčková

Všechny knihovny průběžně doplňují svou sbírku knih o další tituly. Je zvykem, že každou novou knihu knihovníci zapíší do přírůstkové knihy a označí ji razítkem. I knihy, které zkoumáme v našem projektu, jsou označeny razítky. Proto při třídění knih dáváme přednost těm knihám, které razítko či dokonce několik razítek mají. Co jsme díky razítkům schopni zjistit a jak vypadají?

Po válce

Autor: Marcela Strouhalová

Otázka hmotných kulturních statků se stala po válce vysoce aktuální a to především poté, co byl vydán dekret prezidenta republiky 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů. Dekret vešel v platnost 19. května, na jeho základě došlo k prvním konfiskacím nepřátelského majetku, který byl dekretem postaven pod národní správu.

Ex libris: památka na původní majitele

Autor: Nina Seyčková

Pojem Ex libris pochází z latiny a znamená "z knih". Exlibris se objevují v evropském kulturním prostoru od Středověku a slouží k označení vlastnictví knih. Jejich forma byla různá a postupem času se vyvíjela - od jednoduchého vepsání jména majitele, přes razítka až po ucelená grafická díla (vlepené lístky s otiskem dřevorytu, mědirytiny, linorytu apod.). V tomto článku najdete vybrané exlibris z knih z projektu Knihy znovu nalezené.