Po válce

Publikováno 24. března 2015

Otázka hmotných kulturních statků se stala po válce vysoce aktuální a to především poté, co byl vydán dekret prezidenta republiky 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů. Dekret vešel v platnost 19. května, na jeho základě došlo k prvním konfiskacím nepřátelského majetku, který byl dekretem postaven pod národní správu.

Za osoby státně nespolehlivé dekret považoval osoby „národnosti německé nebo maďarské, osoby, které vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly a záměrně podporovaly jakýmkoliv způsobem německé a maďarské okupanty“.

Právní norma byla na světě, důležité však bylo, jak majetek těchto osob pro stát uchránit, protože především v pohraničních oblastech se stal kořistí samotného zdejšího obyvatelstva, nebo zahraničních armád. Ustanoven byl Sekretariát pro evidenci a záchranu památek písemných, historických, uměleckých a přírodních, který pracoval pod kulturním referátem Zemského národního výboru. Spolupracoval s intelektuálními elitami dané oblasti – muzejníky, knihovníky, archiváři – osobami, které spolupracovaly při zajišťování tohoto majetku. Sekretariát se však ukázal jako bezzubý orgán, svou činnost ukončil již v červnu. Vedle Sekretariátu však pracovala ještě Zajišťovací komise, která byla organizačně podřízena přímo pod ministerstvo školství.

Námi zkoumané knihy se po osvobození nacházely na čtyřech severočeských zámcích – Mimoni, Housce, Novém Falkenburgu a Novém Berštejně, proto je pro náš výzkum důležité poznat i kontext výkonu státní správy v bezprostředně poválečném období. To s sebou může přinést mnohá úskalí, protože převod státní moci na nově ustavené národní výbory neproběhl všude ve stejném tempu a můžeme se domnívat, že pokud byla všechna agenda vedena písemně, rozhodně jen její část se dochovala do dnešních dnů.

Výzkum bude pokračovat v Národním archivu ve fondech Ministerstva školství, Zemského úřadu, veden bude i v linii okresních archivů – fondů místních a okresních národních výborů, případně správních komisí. Výzkum má objasnit, kdy a které orgány zajistily výše zmíněné objekty.