Aktivity projektu

Projekt má tři základní roviny. První z nich je archivní historický výzkum, díky kterému odhalujeme historicko-politické souvislosti, mapujeme historii institucí a spolků, které s konfiskovanými nebo zavlečenými knihami souvisí. Zjišťujeme, jaký byl pohyb těchto knižních fondů. Druhá rovina projektu zahrnuje knihovnickou práci - třídění knih, jejich katalogizace, uveřejnění v databázi, digitalizaci a uložení knih do depozitářů. Třetí rovina slučuje všechny aktivity, které se týkají prezentace kulturního dědictví. Publikování odborných i vědecko-populárních textů, uspořádání závěrečných seminářů a realizace výstavy v Klementinu a virtuální výstavy.

V archivech pátráme po informacích o pohybu konfiskátů

Jedním z cílů tohoto projektu je zmapovat cestu znovu nalezených knih. To by nebylo možné bez důkladného archivního výzkumu, který aktuálně probíhá především ve dvou českých archivech - v Archivu Národní knihovny (fond Národní a universitní knihovny) a v Národním archivu České republiky (především ve fondu Státní památková správy).

Při výzkumu je důležité uvědomit si dobový kontext cesty námi zkoumaných knih. Narážíme totiž i na jednu ze základních otázek československých dějin 20. století - jakým způsobem se země vyrovnala s II. světovou válkou. Na pozadí „velkých dějin“ se může zdát osud pár tisíců knih, ať už domácí či zahraniční provenience, pouhou marginálií. Může se však ukázat, že putování knih se dotýkalo až několika milionů svazků, což už není zcela zanedbatelné pro obecné dějiny knihy.

Sběr archivních dokumentů se na počátku tohoto výzkumu jeví jako hledání jehly v kupce sena. Při výzkumu bude třeba prostudovat desítky kartonů a krabic archivních materiálů z rozličných českých i zahraničních archivů a zároveň prostudovat závěry obdobných zahraničních výzkumů.

Další zdroje

Inspirací pro probíhající výzkum historie znovu nalezených knih pro nás může být výzkum americké historičky Patricie Kennedy Grimsted, která se mnoho let věnuje otázce dokumentů zavlečených z Německa směrem na východ, nebo výzkumy týkající se zabaveného židovského majetku v průběhu II. světové války.

Archivni vyzkum

Uskutečnily se všechny čtyři z naplánovaných pracovních setkání

V rámci projektu se uskuteční čtyři workshopy pracovních skupin, které slouží pro osobní setkání pracovníků hlavního řešitele projektu (Národní knihovna) se zástupci partnera projektu z instutuce Stifftelsen Arkivet ve věcech řešení procesu implementace cílů projektu. Pracovníci projektu z obou zemí si navzájem vyměňují zkušenosti a informují se o plnění dílčích úkolů, které vedou k naplňování kýžených cílů.

Termíny workshopů jsou rozvrženy v roce 2015 tak, aby se pracovníci projektu mohli vzájemně informovat o průběžném stavu projektu, především však o přípravách vztahujících se k dosažení plánovaných výsledků a výstupů projektu. Dva workshopy se uskuteční v České republice v Praze a dva bude pořádat norský partner.

První workshop

První workshop pracovní skupiny proběhl 9. - 10. února 2015 v budově centrálního depozitáře Národní knihovy v Praze Hostivaři. Na prvním workshopu se poprvé osobně setkali pracovníci projektu z obou institucí (Národní knihovny a Stiftelsen Arkivet). První den byly představeny závazky projektu a s nimi spojené cíle a výstupy, kterých se má dosáhnout. Byly rozděleny kompetence a zodpovědnost za jednotlivé výsledky. Druhý den byly projednány technické detaily ekonomického zajištění, pro správné vyúčtování nákladů partnera, dále pak vize virtuální výstavy a webových stránek.

Workshopy

Druhý workshop

Druhé pracovní setkání mezinárodního týmu se uskutečnilo v termínu 19. - 21. května 2015 v Kristiansandu, kde sídlí partnerská organizace Stiftelsen Arkivet. Na workshopu jsme se navzájem seznámili se stavem plnění dílčích úkolů, které jsme si stanovili na předcházejícím workshopu v únoru v Praze a s pokroky v projektu, které vedou k průběžnému naplňování cílů projektu.

Hlavním bodem programu workshopu byla virtuální výstava, která je důležitým výstupem projektu. Nejprve jsme diskutovali o tom, jak má virtuální výstava působit na uživatele, jaké dojmy má vzbuzovat a jaký je její účel. Vzniklo také první rozvržení témat, do kterých se teď pokoušíme najít konkrétní příklady a příběhy. Dále byla na workshopu projednána dosavadní publicita projektu spolu s návrhy na propagační předměty. Neméně důležitou část workshopu tvořila ekonomicko-administrativní jednání, kdy se projednaly především potřebné náležitosti účetních dokladů. Náš historik seznámil ostatní kolegy s dosavadním průběhem svého výzkumu a s plánem, jak bude výzkum dále pokračovat. Díky vypracovanému diagramu Cesty knihy v projektu jsme naše kolegy z partnerské organizace blíže seznámili s knihovnickou částí naší práce, která tvoří páteřní část projektu.

První den pracovního setkání byl završen poutavou prohlídkou stálé expozice v prostorách organizace Stiftelsen Arkivet, která sídlí v bývalém objektu gestapa. Jejich emocionálně silná expozice na nás zapůsobila silným dojmem.

Pracovní jednání bylo zakončeno vytýčením dalších dílčích úkolů a jejich časového harmonogramu, které jsme si uložili splnit do příštího pracovního setkání na začátku listopadu.

Mezinarodni tym na workshopu v Norsku
Mezinarodni tym na workshopu v Norsku
Mezinarodni tym na workshopu v Norsku
Mezinarodni tym na workshopu v Norsku

Třetí workshop - listopad 2015

V pořadí třetí workshop se uskutečnil 2. a 3. listopadu 2015 v norském Kristiansandu. Tento workshop se věnoval aktualitám a dosavadnímu řešení projektu, novinkám z výzkumu, ekonomickým tématům a především přípravě virtuální výstavy, na jejíž formě a obsahu usilovně pracujeme několik posledních měsíců. Prezentována byla zkušební verze této výstavy, za jejíž formu je zodpovědná Idunn Sem, velmi byly diskutovány otázky, které se dotkly obsahu výstavy. Textovou část prezentovala interní pracovnice Stiftelsen Arkivet Mirjam Kristensen. Obsahovou stránku naplňuje několik pracovníků, jak z řad zaměstnanců Národní knihovny ČR a Stiftelsen Arkivet, tak i z řady zainteresovaných jednotlivců mimo tyto instituce.

Na závěr společného setkání byl řešen výhled odborných seminářů, které se uskuteční v březnu následujícího roku a vytyčeny byly cíle, jichž je třeba dosáhnout do dalšího prosincového setkání.

Mezinarodni tym na workshopu v Norsku

Mezinarodni tym na workshopu v Norsku
Mezinarodni tym na workshopu v Norsku
Mezinarodni tym na workshopu v Norsku

Čvrtý a záverečný workshop - prosinec 2015

Ve dnech 7. – 8. prosince proběhl poslední ze čtyř workshopů projektu, kdy jsme v Praze přivítali naše norské kolegy z organizace Stiftelsen Arkivet. Na začátku workshopu proběhlo tradiční shrnutí dosavadních výsledků projektu a průběhu naplňování cílů, kterého se zúčastnila i Ing. Lenka Šlitrová z Ministerstva financí ČR. Následně proběhla revize aktuální verze virtuální výstavy a ještě tentýž den jsme naše kolegy provedli „cyklem knihy“, kdy se podívali pod ruce našim katalogizátorům a zpracovatelům jednotek, navštívili jak sklad v Neratovicích, kde jsme natočili chybějící část videa do virtuální výstavy, tak Centrální sklad v Hostivaři, kde je již část zpracovaných knih uložena. Druhý den naše historička seznámila kolegy s průběhem a stavem historického výzkumu a následně jsme se zabývali konkrétním obsahem finálních seminářů, názvy příspěvků, které budou na seminářích prezentovány. V neposlední řadě došlo k finálnímu rozhodnutí ohledně pořízení propagačních předmětů a diskuzi nad dalšími promočními aktivitami. Na závěr workshopu byl prezentován příspěvek norské kolegyně Anette Storeide, která nás seznámila se svým probíhajícím výzkumem, jenž bude prezentovat na obou závěrečných seminářích.

Závěrečný worskhop projektu v Praze

Závěrečný worskhop projektu v Praze
Závěrečný worskhop projektu v Praze
Závěrečný worskhop projektu v Praze

Sledujte s námi cyklus knihy v projektu

Projekt by nemohl být realizován bez usilovné práce našich knihovnických pracovníků. Knihy jsou uloženy ve skladu v Neratovicích. Není předem možné říci, na co při výzkumu narazíme, neboť se zatím knihovníci nebohemikálními dokumenty systematicky neprobírali. Jedná se především o knihy do 1. pol. 20. století. Nejprve jsou knihy zbaveny prachu a nečistot - bez vyčištění by s nimi nebylo možné dále pracovat.

Třídění knih

Je třeba určit, zda jedna konkrétní kniha spadá pod náš projekt či nikoli. Každou z nich musí knihovníci vzít, identifikovat a roztřídit. Na 3000 knih, které jim projdou rukama přibližně třetina spadá do našeho projektu. Přednostně jsou vybírány knihy obsahující razítka, díky kterým je možné identifikovat cestu knihy po nejrůznějších institucích.

Zpracování záznamů

Posléze dochází ke zpracovávání řádných katalogizačních záznamů do prostředí knihovního systému ALEPH, které obsahují také informace o věcném popisu. Jsou vytvořeny knihovní jednotky pro interní evidenci knih. Z důvodu zpracování a dalších návazných procesů budou tyto informace v průběhu řešení projektu k dispozici pouze neveřejně, pro pracovníky Národní knihovny. Pro širokou veřejnost budou vytvořené záznamy uvolněny po skončení projektu.

Třídění i zpracovávání záznamů prochází kontrolou kvality vedoucími pracovníky Národní knihovny.

Knihy

Výsledkem projektu bude výstava v Klementinu a virtuální výstava

Projekt Knihy znovu nalezené je realizován z programu Kulturní dědictví a současné umění. V našem projektu má kulturní dědictví podobu konfiskovaných nebo zavlečených knih z II. světové války a těsně po ní. Zjištěné informace o samotných knihách, o institucích, kterými knihy prošly, osobnostech, s nimiž knihy souvisí a o historicko-politických souvislostech představíme pomocí dvou výstavních projektů.

Výstava

Národní knihovna pořádá různé kulturní akce včetně výstav. Disponuje výstavním oddělením a několika výstavními prostory různých velikostí v samém srdci Národní knihovny v Klementinu. Na výstavě budou k vidění zajímavé knihy, které se nám během projektu podaří nalézt, doplněné o zajímavé informace komu patřily nebo jak dlouhá a klikatá byla cesta knihy až do depozitáře Národní knihovny v Neratovicích.

Virtuální výstava

Druhým typem bude virtuální výstava, na které spolupracujeme s naším norským partnerem, který má s podobnými projekty zkušenosti. Virtuální výstava bude jen částečně kopírovat obsah té klasické, chceme co nejvíce využít tohoto v České republice ne příliš frekventovaného způsobu prezentace informací. Doufáme, že zážitek z návštěvy virtuální výstavy bude silný a zajímavý nejen pro širokou veřejnost, ale i pro odborníky, kterým představíme tento specifický nástroj ke komunikaci vědeckého výzkumu a odborných informací.

Práce na virtuální výstavě začaly na druhém workshopu

Na druhém workshopu, který proběhl v půlce května 2015 v Kristiansandu, jsme zahájili diskusi o tom, jaká by výstava měla být. Zastáváme názor, že nejprve je třeba si přesně definovat, jak má virtuální výstava působit na uživatele, jaké dojmy má vzbuzovat a jaký je její účel.

Shodli jsme se, že ze 70 % by virtuální výstava měla vzbuzovat v návštěvníkovi o téma zájem, a to vizuální stránkou, neotřelou a moderní formou. Faktické informace by měla předávat „jen“ ze 30 %. Poté jsme rozdělili obsah do tří úrovní – makro, mikro a meta-úroveň. V současné chvíli začínáme vytipovávat obsah a konkrétní příběhy do všech těchto úrovní. To, jak výstava bude vypadat, a jak bude na webové stránce koncipována, vyřešíme později. První verzi výstavy plánujeme testovat na podzim 2015.

Vystavy

Fotografie z výstavy Kodex Vyšehradský.

Výzkum bude prezentován na odborných seminářích v ČR a Norsku

Na výzkumné a knihovnické práce navazují aktivity prezentující získané informace o konfiskovaných nebo zavlečených knihách, jejich pohybu a historicko-společenských konsekvencích. Do těchto aktivit patří průběžné zveřejňování poznatků zde na webových stránkách projektu, pro odbornou veřejnost zamýšlíme závěry zformulovat do publikace pro odborný tisk. Uspořádání výstavy v Klementinu a virtuální výstavy bude obsahem zajímavé především pro širokou veřejnost. Virtuální výstava bude uvedena během prvního odborného semináře v Norsku. Slavnostní vernisáž výstavy v Klementinu je naplánována na druhý odborný seminář konaný v Praze.

Pro odbornou veřejnost budou uspořádány dva odborné semináře - jeden se uskuteční v České republice, druhý v Norsku. Co přesně bude náplní těchto setkání, zatím není možné říci, neboť vše závisí na výzkumu, jenž je v prostředí českého historického výzkumu a knihovnictví unikátní. Na setkání budou pozváni jak tuzemští, tak i zahraniční odborníci.

Oba odborné semináře se uskuteční v závěru projektu, tedy v březnu 2016. Poslední z pracovních setkání našeho mezinárodního týmu je určeno na přípravu konferencí.

Konference

Program závěrečného semináře (Praha 31. března, Novotného lávka 201/1, 11000, Praha-Staré Město) a anotace příspěvků

Kapacita semináře je již naplněna, proto není možné se dále přihlašovat. Děkujeme za pochopení!