Z Lipska do Hostivaře: 123 let putování 326 stran

Publikováno 16. ledna 2017

Na celou kolekci rezervních fondů NK ČR můžeme nahlížet několika úhly pohledu. Jedním z nich je pohled skrze knihy samotné, kdy opravdu za každou jednotlivou knihou můžeme najít dlouhý příběh. Práce je to však poměrně náročná, především časově. Dovolíme si uvést klasický příběh.

Kniha Geschichte der Freimaurerei von der Zeit ihres Entstehens bis auf die Gegenwart (Dějiny svobodného zednářství od jejich vzniku po současnost), vyšla v Lipsku v roce 1893. Jejím autorem byl Gottfried Joseph Gabriel Findel, svobodný zednář, zednářský spisovatel a knihkupec. Narodil se v roce 1828 v Kupferbergu do chudé rodiny, střední školu ukončil v Bamberku. Prý se sedmi zlatými v kapse začal studovat na univerzitě v Mnichově. Vedle toho, že se stal autorem 254 různých děl a dílek, z nichž některé byly přeloženy až do devíti jazyků, stál mimo jiné u zrodu spolku německých zednářů (Der Verein deutscher Freimaurer), založeného v roce 1861. Po sedmnáct let byl jednatelem tohoto spolku. Zemřel v roce 1905 v Lipsku.

Tato konkrétní kniha prošla několika knihovnami – soukromou, spolkovou, administrativní a veřejnou. Zřejmě prvním vlastníkem této knihy byl L. Alde, obchodník s papírenskými a galanterními potřebami z polského města Wałbrzych. Některé zdroje ukazují, že v rámci své činnosti vydával i pohlednice. Tuto informaci se dozvídáme z jeho razítka: L. Alde Papier- und Galanteriewaaren-Handlung WALDENBURG i/Schles. Vzhledem k tomu, že dalším vlastníkem byla lóže svobodných zednářů Glück auf zu Brudertreue, můžeme se domnívat, že L. Alde byl jejím členem a knihu své lóži daroval. Stejně tak však mohla lóže knihu zakoupit z jeho knihovny ať už v průběhu Aldova života, či po jeho smrti. Samotná identifikace této lóže není také zcela bez obtíží. Na razítku stojí: Bibliothek der Loge „Gl. z. B.“ Waldenburg i/Schl., více informací potom nabízí třetí razítko: Archiv der. St. Joh. – Loge „Gl. z. Br.“ Waldenburg in Schlesien. I tato lóže se stala obětí nacistického aparátu, kdy byla knihovna této lóže zajištěna jednotkami SD, převezena do Berlína, kde se stala součástí knihovny odpůrců režimu. Po zahájení spojeneckého bombardování Berlína byly tyto knihy evakuovány na několik míst v Sudetech a polském Slezsku. Konkrétně knihy této lóže byly v prvních poválečných měsících nalezeny na zámku Mimoň, který si též prošel pohnutou historií a na mapě města jej dnes už nenajdeme.

Knihy z uloupeného a zavlečeného majetku na tomto zámku byly tříděny pracovníky tehdejší Národní a universitní knihovny na podzim roku 1945. Národní knihovna ČR se stala jejím posledním vlastníkem. Přesné datum, kdy byly tyto knihy odvezeny do pražského Klementina prozatím nevíme a není jisté, zda tuto informaci někdy z archivních dokumentů zjistíme. Stejně tak můžeme pouze hádat, jakou cestou si prošla tato kniha v rámci depozitářů Národní knihovny, kde se historicky mohla vedle Klementina ocitnout na Housce, Postoloprtech, Neratovicích i dalších místech. Společně s touto knihou nalezneme dnes ve fondu dvacet knih této zednářské lóže. Na své znovuobjevení čekala tato kniha 123 let od svého vydání, prostudovat jí dnes můžete v hostivařské studovně.

Přestože je tento příběh jistě zajímavý, je pouze jedním z téměř dvou a půl tisíc dalších odlišných i podobných příběhů.