Jaká byla cesta knih, zjišťujeme i pomocí razítek

Publikováno 29. dubna 2015

Všechny knihovny průběžně doplňují svou sbírku knih o další tituly. Je zvykem, že každou novou knihu knihovníci zapíší do přírůstkové knihy a označí ji razítkem. I knihy, které zkoumáme v našem projektu, jsou označeny razítky. Proto při třídění knih dáváme přednost těm knihám, které razítko či dokonce několik razítek mají. Co jsme díky razítkům schopni zjistit a jak vypadají?

Přes 700 unikátních razítek a exlibris

Díky razítkům jsme schopni zjistit, v jaké instituci se kniha nacházela a díky dostupným informacím o délce fungování instituce jsme v některých případech schopni odvodit, kdy se tam kniha mohla nacházet. Průběžně vytváříme a doplňujeme katalog všech razítek, na které při práci s knihami narazíme. V současnosti obsahuje kolem 700 unikátních razítek a exlibris.

Naším cílem je zaevidovat 12 000 svazků z mnohonásobně většího objemu knih, které se v průběhu času dostaly až do Národní knihovny. Většina knih z našeho projektu již v Československu byla, protože byla zabavena „českým“ Němcům. Do neratovického depozitáře Národní knihovny, kde se knihy dnes nalézají, to byla další 50 let dlouhá cesta- Tento depozitář využíváme až od 90. let minulého století, mezitím byly knihy ve třech jiných depozitářích. Náš historik se snaží nalézt dokumenty, které mapují pohyby knih po větších celcích. Zatím tedy nezkoumáme knihy a jejich osudy po jednotlivých kusech, snažíme se nalézt efektivní způsob, jak využít naší databáze razítek.

Jaké instituce v projektu figurují?

Jde o razítka nejrůznějších institucí nebo soukromých osob. Z celého množství razítek zde uvedeme několik příkladů. Příkladem školní knihovny může být razítko E Bibliotheca Proff. Gymnasii Academici Pragensis nebo nacistické razítko označující knihu Německé Univerzity Karlovy z Katedry Psychologie po zavření českých vysokých škol Němci. Knihovnu státní správy zastupuje Knihovna Ministerstva obchodu nebo Knihovna státního úřadu plánovacího.

Mezi razítka soukromých osob patří razítko Augusta Sauera, význačného německého učence, literárního kritika a profesora, který žil v letech 1855 – 1926. V knihách, které jsme již v našem projektu zdokumentovali, jsme našli i exlibris Augusta Sauera.

K razítku z veřejné knihovny v Düsseldorfu je připojeno další razítko informující o vyřazení knihy z jejího fondu. V některých případech jsou razítka ručně doplněna právě o rok či datum nebo jsou přeškrtnutá. Mezi knihami nalezneme i razítka církevních řádů (Sigill. Conv. Aquisgr. F.F. Min. s. Francisci Recoll). Zajímavostí může být i razítko Zámecké knihovny Waagner v Jirnech. (Schlossbibliothek Waagner in Jirna). Zámek Jirny koupil v roce 1805 za 250 000 zlatých pražský podnikatel Jakub Veith, který později panství daroval jako věno dceři Kláře, která se provdala za Martina Waagnera. I na takové příběhy narazíme při studiu razítek.