Ex libris: památka na původní majitele

Publikováno 23. března 2015

Pojem Ex libris pochází z latiny a znamená "z knih". Exlibris se objevují v evropském kulturním prostoru od Středověku a slouží k označení vlastnictví knih. Jejich forma byla různá a postupem času se vyvíjela - od jednoduchého vepsání jména majitele, přes razítka až po ucelená grafická díla (vlepené lístky s otiskem dřevorytu, mědirytiny, linorytu apod.). V tomto článku najdete vybrané exlibris z knih z projektu Knihy znovu nalezené.

V případě, že jste chtěli označit vlastní značkou větší množství knih, bylo nejvhodnější užít vlepované lístky. V minulosti exlibris používali zejména šlechtici, církevní hodnostáři nebo nejrůznější instituce. Na takových exlibris byl tradičně vyobrazen rodový znak nebo erb majitele, v některých případech byly znaky a erby doplněny slovy "Ex libris," "Ex bibliotheca," specifickým rodovým heslem, jménem nebo jiným textem.

Exlibris jako výtvarné dílo

Koncem 18. století a na počátku 19. století se kromě erbů a rodových znaků na exlibris začaly objevovat i jiné grafické motivy, například krajiny či alegorie. Výroba a tisk rytin byla poměrně finančně nákladná. Během 19. století vznikala tzv. užitková exlibris, jenž byla tištěna běžnou tiskařskou technikou. Obsah a grafický styl exlibris nejednou odkazoval na povahu, zájmy, zvyklosti, vzdělání, povolání či vkus majitele knih. Exlibris tak můžeme chápat jako odraz osobnosti majitele knihy. Pro majitele knihy exlibris tvořili umělci a grafici. Najdeme tak řadu exlibris, které jsou zpracovány pod vlivem uměleckých stylů jako byl například impresionismus, secese či avantgarda. Umělec, který exlibris tvoří, musí umět zkombinovat písmo s výtvarným motivem.

Mezi slavné české tvůrce exlibris patřila například česko-francouzská surrealistická umělkyně Toyen, grafik, kreslíř, malíř a spisovatel Josef Váchal, jehož tvorba byla ovlivněna symbolismem, secesí a expresionismem, grafik, sochař a architekt František Bílek, který tvořil v duchu symbolismu a secese a mnozí další.

Jeden majitel měl více druhů exlibris

Majitelům knih nemusela stačit jedna značka, ale často si jich pořizovali více. Najdeme také speciální exlibris, které označují knihy od stejného autora, oblíbené knihy majitele nebo knihy určitých žánrů (cestopisy, historické knihy, dobrodružná literatura apod.). Existují samozřejmě i exlibris označující odbornou literaturu.

Sběratelství

Od 19. století se o exlibris začali zajímat sběratelé, kteří měli zájem jak o historické a užitkové, tak i o exlibris vyrobené primárně pro sběratelský účel. Na konci 19. století začaly vznikat spolky, ve kterých se sdružovali milovníci a sběratelé exlibris. Spolky umožňovaly snazší rozšiřování osobních sbírek. V současné době se sbírají především moderní exlibris, historické, datované přibližně do 18. století, se téměř nesbírají, neboť jsou často ve špatném stavu.

Evidence exlibris v projektu Knihy znovu nalezené

V projektu vytváříme databázi exlibris a razítek, protože dokládají vlastnictví knih a změny majitelů. Cílem našeho projektu je právě zmapování osudů knih, zjištění, komu kniha původně patřila, kdo ji zabavil či konfiskoval a jak se dostala až do Národní knihovny. K tomu nám právě pomáhají exlibris a razítka. Historická exlibris mohou zajímat historiky, heraldiky, kteří se zabývají rodovými erby, knihovníky a genealogy.