Publikováno 19. září 2016
V úterý 13. září 2016 jsme se sešli i s norskými kolegyněmi v Praze na interním workshopu k pokračování projektu v rámci výzvy BFB. Během intenzivního dne jsme si vyměnili zkušenosti s vytvářením výzkumu provenienčních znaků, jejich propagace a sdílení s odbornou i laickou veřejností.
Během úvodního slova hlavní řešitel projektu Tomáš Foltýn shrnul postup v první navazující BFB výzvě a zopakoval, jaké jsme si vytyčili cíle. Marcela Strouhalová, historik projektu, nám představila postup v kategorizaci původních vlastníků knih, které jsme zpracovali během původního projektu. Postupně vytvořila propracovaný systém třídění vlastníků do podskupin, z nichž poté vybrala zástupce tak, aby byly medailonky co nejpestřejší a pokrývaly celou škálu různorodých vlastníků.
Po krátké přestávce se ujala slova Jitka Bílková z Ústavu pro studium totalitních režimů. Jitka Bílková byla jedním z historiků, kteří se podíleli na archivním výzkumu ke zpracování původních vlastníků. Nejprve nám přiblížila, jak postupovala v práci a jak využívala archivní zdroje. Poté nám představila zpracovaný životopis a osudy Wilhelma Weizsäckera - právního historika na Německé univerzitě Karlově v Praze a přesvědčeného nacisty.
Po Jitce Bílkové vystoupila se svým příspěvkem Zuzana Fotlýnová, která se na Univerzitě v Pradubicích zabývala historií obchodu, hospodářství a financí. Zuzana Foltýnová zpracovala příběh rozvětvené židovské rodiny Petscheků, které můžeme považovat za české Rotshildovi. Tato rodina nabyla ohromného bohatství za první republiky, kdy se zabývala bankovnictvím, těžbou uhlí a dalším. Do jejich podnikání bohužel tvrdě zasáhla druhá světová válka. Podařilo se jim uchránit si holé životy, ale o své bohatství přišli.
Celkově má vzniknout dvacet příběhů původních vlastníků; norští kolegové jich mají vytvořit pět. Mirjam Kristensen nás seznámila s postupem prací na jejich části medailonků i s problémy, kterým musí čelit. Tři z pěti textů jsou prakticky hotové, na dalších dvou se intenzivně pracuje a budou odevzdány do konce měsíce.
Po poledni jsme se věnovali tématu propagace medailonků. Představili jsme náš záměr publikovat texty medailonků včetně obsáhlého poznámkového aparátu v elektornickém sborníku, který bude určen především odborné veřejnosti nebo budoucím badatelům, kteří naleznou informace strukturovaně na jednom místě. Původně jsme vydání e-knihy nezamýšleli, ale při pohledu na kvalitní zpracování medailonků jsme usoudili, že je jejich publikování žádoucí. Nina Seyčková pak ve své prezentaci představila možnosti, jak medailonky prezentovat v odlehčenější a vizuálně zajímavější podobě. Tato studie vznikla na základě rešerše nejrůznějších trendů, které se v propagaci v současnosti na internetu objevují. Tyto vizuálně zajímavější formy obsahu byly samozřejmě vybrány s ohledem na povahu projektu - na vstupní materiál, který máme a na nutnost dvou jazykových verzí. Tomáš Foltýn následně představil rozjíždějící se spolupráci na tvorbě multimediálních medailonků se studenty knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně, která vznikla na základě úspěšné a studenty velmi ceněné přednášky o projektu v loňském roce. Studenti si v předmětu vyzkouší, jak je možné představovat kulturní dědictví široké veřejnosti, a zároveň se dozví ještě více informací o povaze našeho mezinárodního projektu.
Během celého workshopu jsme vedli diskuse o tom, jak nejlépe naplnit vytyčené cíle. Gro Kvanvig se ve své prezentaci zamýšlela nad tím, jak ještě více vytěžit příběhy o zavlečených nebo konfiskovaných knihách či jejích majitelích, které jsme zpřístupnili široké veřejnosti v původním projektu formou virtuální výstavy.
V odpoledních hodinách byl prostor na to, aby se probraly organizačně-finanční záležitosti projektu, otázky ohledně rozpočtu a financování a náležitostí s průběžnými monitorovacími zprávami, které se předkládá zprostředkovateli Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni - Ministerstvu financí ČR.