Publikováno 26. září 2016
Největší knihovna v Německu, Královská knihovna, která se nacházela v budově na Unter den Linden, byla přejmenován během Výmarské republiky na Pruskou zemskou knihovnu. Když nacisté přišli k moci, zaměstnanci knihovny byli nahrazeni a byli najati lidé, kteří byli věrni nové radě a členům národně-socialistické německé dělnické strany (NSDA). Pod vedením Huga Andree Krüsse, který byl ředitelem knihovny od roku 1925, se stala pruská Státní knihovna národní vědeckou knihovnou. To bylo v rozporu s německou knihovnou [Deutsche Bücherei] v Lipsku, která od roku 1931 měla roli národní knihovny a ročně publikovala německou národní bibliografii. V roce 1935 došlo k bodu, kdy říšský ministr pro vzdělávání jmenoval hlavní úkoly obou knihoven. Od té doby pruská Státní knihovna měla jako svůj hlavní úkol, katalogizaci všech publikací v jiných než německých jazycích, tento úkol ředitel Krüss nevnímal jako hodný postavení knihovny.
Krüss byl nicméně jedním z hlavních hráčů v německé politice knihovny pod nacistickou radou. Měl mnoho kontaktů v zahraničí a hrál důležitou roli při utváření právních předpisů týkajících se německých vědeckých knihoven, personální politiky a vzdělávání. V roce 1934 pruská státní knihovna převzala roli správce ústředí veřejných zakázek pro německé vědecké knihovny. Prostřednictvím tohoto úřadu, byl poskytnut německým vědecký knihovnám v celé zemi nejen zakoupený nebo vyměňovaný materiál, ale také knihy zabavené židovským jednotlivcům a organizacím, politickým oponentům režimu a zednářským lóžím. Během druhé světové války přišly do knihovního fondu knihy z okupovaných území. V létě 1940 byl Krüss jmenován říšským komisařem s odpovědností za knihovny a knihy z okupovaných západních oblastí.
V roce 1941 byla pruská státní knihovna bombardována a byl učiněn pokus o záchranu sbírek. Knihy byly umístěny v Německu v opuštěných dolech, hradech a klášterech. Ke konci války budovy na Unter den Linden byly téměř zcela zničeny a sbírky byly nalezeny na amerických a sovětských okupovaných územích. Mnoho knihovníků bylo zabito a odhaduje se, že asi 700.000 knih bylo zničeno nebo zmizelo. V roce 1947 bylo Prusko rozpuštěno jako stát a pruská státní knihovna ztratila svou finanční podporu. Oblasti, které byly součástí Pruska, připadly do různých nových států ve východním a západním Německu. A pruská státní knihovna byla vzkříšena jako dvě různé knihovny, jedna ve východním Berlíně a jeden v západním Berlíně, kde byly shromážděny knihy nalezené na východě i na západě.
V roce 1962 byla založena nadace pruského kulturního dědictví, ta v současné době provozuje předchozí pruskou státní knihovnu. Po znovusjednocení Německa byly tyto dvě knihovny sloučeny do jedné administrativní jednotky, která se dnes nazývá Berlínskou státní knihovnou, známou jako "knihovna se dvěma domovy".
Knihy, které zmizely z pruské státní knihovny, se dnes nachází ve sbírkách v Polsku, bývalém Sovětském svazu a v České republice. Knihovna spolupracuje na repatriaci cenného materiálu a sama hraje ústřední roli ve výzkumu německé provenience od roku 2005. Knihovna sama o sobě má asi 19.000 zabavených knih a jiného materiálu, chce vrátit.