Ročník šedesátý třetí.
V Brně, v neděli 10. května 1948.
Číslo 666.

Cena 70 hal.

Národní listy

Pět stran.

Weizsäcker - válečný zločinec nebo akademický vědec?

Celým jménem Wilhelm Karl Rudolf Weizsäcker je stále terčem v hledáčku ministerstva vnitra! Tento schopný právní historik oslovil mnoho mladých studentů na Německé univerzitě, kde zastával funkci pedagoga, avšak díky politickým přesvědčením podnítil ke vzniku kontroverzních názorů ze strany učenců ze sousedních zemí. Stížnost, která podnítila zájem ministerstva vnitra, byla vznesena již na přelomu roku 1946/1947, kde jakožto ředitel Institutu německého práva na Východě a správní ředitel Nadace Reinharda Heydricha Weizsäcker vystupoval houževnatě proti Československé republice v otázce Sudet. Nyní celou záležitost znovu vyšetřuje oblastní úřadovna StB (Státní bezpečnost pozn. redakce), od které brzo očekáváme vyjádření k celému procesu, které potvrdí, popřípadě vyvrátí obvinění!

Wilhelm Weizsäcker oslovil studenty svými vědomostmi z právněhistorických témat ze středověku a raného novověku. Zabýval se především horním, městským, zemským, lenním a kolonistickým právem. Své odborné výzkumy však často propojoval se svým politickým přesvědčením, které se dotýkalo otázek práv německého obyvatelstva v českých zemí a podílu Němců na právním a kulturním vývoji Čech. Je známo, že po prohře Německa ve druhé světové válce, tyto myšlenky nezavrhl a v našem vzájemném rozhovoru nám sdělil, že jako nejvyšší prioritu usuzuje vytvoření jednotného německého státu na národně-rasovém základě (celý rozhovor najdete na straně 2. pozn. redakce). Mimo pedagogické zastoupení na Německé univerzitě se stále víc angažoval v její organizační struktuře, čím si zasloužil hodnotné místo v akademické obci.
Více o jeho životě před válkou najdete na straně 3.

Wilhelm Karl Rudolf Weizsäcker Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Československá republika má novou ústavu, prezident Beneš ji nepodepsal!

V Československé republice vzešla v platnost nová ústava, dne 9. května 1948. Požadavek připravit novou ústavu byl udělen Ústavodárnému Národnímu shromáždění již roku 1946. Dne 14. dubna byla schválena Ústředním akčním výborem Národní fronty a následně parlamentem 9. května. Prezident Československé republiky Edward Beneš však novou ústavu odmítl podepsat a hovoří se o jeho abdikování ve funkci. Zastaví tento čin přijetí nové ústavy?

Měnová reforma v Německu!

Dlouho diskutovaná měnová reforma se konečně stává skutečností! Reforma navrhovaná především německými hospodářskými odborníky se stala hlavním tématem již od roku 1945, kdy však byla okupujícími Západními mocnostmi zamítnuta. Navzdory přesvědčení Západních mocností potlačit brzkou hospodářskou obnovu Německa přichází pro Německé obyvatelstvo nová naděje. Nynější říšskou marku vystřídá nová marka německá! Hospodářští odborníci předpokládají, že s příchodem měnové reformy se vyřeší problémy výměnného a černého obchodu a ustanoví tak znovu stabilitu Německa.

Německý národ se nezúčastní LOH!

Na ohlášené XIV. letní olympijské hry ve Velké Británii v Londýně se nepodívají němečtí sportovci! V rozmezí 29. července až 14. srpna, se utkají sportovci o zlaté medaile v různých druhů sportů. Společně s německými mají zákaz účasti i japonští sportovci. Sovětský svaz dal znát svůj nesouhlas ohledně významu olympijských her, konečném rozhodnutí o vyslání sovětských sportovců však stále není známo.

Strana 1

Práce vznikla pro projekt Národní knihovny ČR. Vypracovali studenti Barbora Fukárková, Lukáš Konečný, Ondřej Mitrík, Roman Matulík a Zbyňěk Vaculík Kabinetu informačních technologií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Více o projektu na: www.knihyznovunalezene.eu