Po krátkém přivítání a zdvořilostních vět, jsme pokročili k rozhovoru. Naše redakce se rozhodla zanechat přesné znění odpovědí pana Weizsäckera, aby naši čtenáři nebyli o nic ochuzeni.

Jak zvládáte probíhající proces týkající se vaší osoby?

Doufal jsem, že vaše první otázka, nebude zrovna na toto téma. Mám rád soukromí, ale chápu, že to děláte pro peníze, aby vám to ti vaši čtenáři četli. Necítím se vinen, své činy a názory jsem vždy ctil a nemíním z nich sejít. Pokud chcete obětního beránka, tak můžete kontaktovat mého kolegu, tedy bývalého kolegu, Josefa Pfitzera. Je mi ho celkem líto, jeho myšlenky a názory byly velice zajímavé, ačkoliv s mnohými jsem se nemohl plně ztotožnit.

Jak tuto kauzu nese vaše rodina?

Jak už jsem odpověděl v první otázce, svého soukromí si velice cením. Jediné, co vám pro vaše čtenáře řeknu, je to, aby se nepletli do cizích věcích. Můj vztah s manželkou a dětmi je v naprostém pořádku.

Čeho si za svůj život nejvíce ceníte?

Hmmmmm cením… jsem pyšný na všechno, co jsem udělal, to ovšem nemohou říct někteří studenti, které jsem měl tu čest učit. Publikoval jsem mnoho knih a svým působením jsem se angažoval v pedagogické obci, díky tomu se Německá univerzita mohla posunout výš. Jsem samozřejmě rád i za své tři děti a mou manželku, která mě často podporovala v mé práci. Nejvyšší poctou pro mě však byla Pamětní medaile, kterou jsem dostal v říjnu roku 1938, kterou také můžete vidět na kabinetu vpravo.

Jaké máte plány do budoucna?

Mmm, tak toto je celkem těžká otázka, rozhodně bych chtěl setrvat v akademické obci a rád dokončil rozdělané publikace, na kterých již dlouho usilovně pracuji. Chtěl bych se však především podílet na podpoře německého národa, aby zůstal jednotný.

Jak jste už naznačil v našem rozhovoru. Svými názory jste si našel cestu k mnoha lidem, které vaše myšlenky podporují, ale najdou se i tací, kteří s vámi nesouhlasí. Jak tyto dva pomyslné tábory vnímáte?

Tak jako každý člověk, když s ním někdo nesouhlasí. Vnímám to špatně a snažím se je přesvědčit o jejich chybném myšlení. Pamatuji si na dlouhé a hádavé debaty s panem Vojtíškem, který byl s prominutím až moc tupý, aby pochopil význam mých slov. Byly jsme jako oheň a led, dva přímé protiklady. Ačkoliv si myslím, že je dobré mít opozici, do které se mohu opřít. Váš význam slov pak bude slyšen mnohem víc a bude na ně kladen i větší výraz.

Zmínil jste se o chystaných publikacích, které chcete, co nejdříve dokončit. Mohl byste nám říct o nich něco víc?

Chmmm, víte to je těžké, nerad říkám cokoliv dopředu o mých knihách. V jedné, co mám už delší dobu rozdělanou, se zmiňuji o svých názorech ohledně německého státu a jeho celku, který by měl být postaven na jistých základech a rase. Chci především obsáhnout téma poválečných sudet.

Rozhovor byl prokládán prohlídkou písemností pana Weizsäckera a občasným pohledům do minulosti.