Charakteristika zpracovaných publikací

Publikováno 25. září 2015

Naším cílem je řádně zpracovat 12 000 dokumentů z přibližně 300 000, které se nacházejí v rezervním fondu Národní knihovny. Pracovníci Národní knihovny doposud neměli možnost se těmito dokumenty systematicky zabývat. Proto byl iniciován právě projekt Knihy znovu nalezené. Projekt je první sondou do těchto knih. Polovina z 12 000 zaevidovaných svazků bude náležet k zednářské literatuře, čímž vznikne největší ucelená sbírka zednářské literatury v České republice. Co jsme o knihách zjistili? Odkud pochází a jak se dostaly až do depozitáře Národní knihovny? Právě tyto otázky Vám zodpoví následující článek.

12 000 knih je soubor jednotlivých knihoven

Charakter knih vybraných ke zpracování odráží typ vlastníka, kterému příslušná knihovna patřila. Vzhledem k tomu, že Rezervní fondy Národní knihovny obsahují knihy z mnoha zrušených, konfiskovaných nebo zavlečených knihoven různých typů, je složení tohoto fondu velmi pestré co se týče tematického zaměření, i druhů zde dochovaných dokumentů. Konec 2. sv. války, poválečný vývoj a přechod k totalitnímu režimu byly pro knihovny a knihy obdobím změn vlastnických vztahů, stěhování, ztrát i ničení. Dnes je často velmi obtížné rekonstruovat osudy řady knihoven, které v uvedené době byly postiženy válečnými i poválečnými událostmi. Publikace z knihoven, které měnily nuceně vlastníka tak můžeme očekávat kdekoliv. Např. knihovny z konfiskovaných šlechtických majetků jsou ve správě Odd. zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea.

V Rezervních fondech jsou zastoupeny knihovny jak různých institucí, tak i soukromých osob. Najdeme tu knihy z knihoven gymnázií, německé Karlovy univerzity, různých spolků, ministerstev a dalších institucí státní správy, knihy z knihoven zrušených klášterů i velkých průmyslových firem (např. ČKD, Škodovka, Waltrovka). Mezi nimi vynikají knihovny zrušených zednářských lóží, zavlečených na naše území během 2. sv. války. V rezervních fondech se zachovaly i zbytky městských a spolkových knihoven z území bývalých Sudet, které byly zrušeny po odsunu německy mluvícího obyvatelstva.

Knihovny soukromých osob

Dalším významným zdrojem publikací byly knihovny soukromých osob, z nichž lze dnes identifikovat pouze malou část. Jedná se např. o rozsáhlou knihovnu Augusta Saura, rakouského germanisty, který působil na Karlově univerzitě koncem 19. a začátkem 20. stol., nebo zbytky knihoven svérázných a často problematických osobností jakými byli např. Gregor Schwartz-Bostunitsch ukrajinský emigrant (Grigorij Bostunič), působící za války v Německu jako ideolog nacistického okultismu, nebo Jiří Arvéd Smíchovský, který za války vlastnil největší sbírku esoterické literatury v zemi. Osudy některých knih jsou velmi pestré jak dokládají vlastnická razítka a ex libris. Mezi těmito knihami bude i řada knih pocházejících z knihoven židovských obyvatel, kteří zahynuli v koncentračních táborech, ale i odsunutého německé obyvatelstva. Jen u malého procenta těchto knih lze však prokázat jejich původ díky vlastnickým znakům.

Mezi knihami však bude i velké množství dokumentů, které se do rezervních fondů dostaly i běžnou cestou a to z institucí které přestaly existovat, vyřazované publikace knihovnami pro obsahovou zastaralost a jako dary.

Beletristická literatura

Mezi knihami můžeme nalézt velké množství beletrie, která byla součástí téměř všech knihoven. Vzhledem k tomu, že projekt je zaměřen na nebohemikální dokumenty, jedná se většinou o původní díla autorů píšících německy, nebo překlady světové literatury do němčiny. Beletrie byla součástí soukromých knihoven, dále jako povinná četba školních knihoven, je bohatě zastoupena ve spolkových ale i řádových knihovnách. Specifickým dokumentem jsou beletristické propagandistické brožurky vydávané pro německé vojáky na frontě, dnes už asi vzácně dochované. Beletristická díla v jiných jazycích jsou zastoupena málo.

Encyklopedická literatura

Další velkou část tvoří encyklopedická literatura, opět pocházející z různých typů knihoven. Vědecká a odborná literatura pochází ze zrušené knihovny Německé Karlovy univerzity a některých spolkových a soukromých knihoven, příp. i z knihoven institucí státní správy. Vyskytují se zde díla z oborů medicíny (Německá Karlova univerzita byla za války zaměřena na rasová studia), společenských věd zejména z historie, jazykovědy, práva a dalších oborů. Četné jsou i vlastivědné publikace a to nejen z území našeho státu. I ty byly zastoupeny v knihovnách více typů. Knihy s církevní tematikou pocházejí většinou ze zrušených řádových a farních knihoven. Patří sem modlitební knihy, církevní dějiny a část beletrie. Katechizmy pocházejí většinou ze školních knihoven. V rezervních fondech se vyskytuje i určité procento teosofické a okultní literatury, která byla nežádoucí jak za nacistického režimu, tak i v období komunistické totality. Některé publikace byly po válce z knihoven vyřazovány, protože obsahovaly razítka s nacistickými symboly (svastika).

Zednářská literatura

Charakteristické svým obsahem jsou zednářské knihovny s publikacemi tematicky se vztahujícími k problematice svobodného zednářství a zednářských lóží (historie zednářství, ročenky). V zednářských knihovnách však nalezneme i publikace s filozofickou, teosofickou, historickou, nebo obecně náboženskou literaturou.

Knihovny spolků

Mezi spolky, jejichž knihy jsou také součástí rezervních fondů, se nachází nejen spolky Slávie, Germánie, Čtenářský akademický spolek, ale i další zajímavé spolky jakými byly Společnost přátel demokratického Španělska a nepolitický spolek ZEMGOR podporující studenty z řad ruské emigrace. Publikace z rezervních fondů v češtině byly katalogizačně a evidenčně zpracovány již v rámci jiného projektu, kde vlastnické znaky nebyly předmětem zpracování.

Jazykově bohatá sbírka

Co se týče jazykového složení jsou v Rezervních fondech zastoupeny hlavní evropské jazyky zejména němčina, francouzština, angličtina, ale i řada publikací ve španělštině, ruštině a dalších slovanských jazycích, v maďarštině atd. Zpracovávané knihy pocházejí, s ohledem na zadání projektu, zejména z 19. a první poloviny 20. století. Staré tisky byly již v minulosti předány do správy odd. rukopisů a starých tisků NK ČR. Novější publikace, z 2. poloviny 20. stol., kterých je v rezervních fondech velké množství se v rámci projektu nezpracovávají.

Monografie, vícesvazkové monografie i periodka

Zpracovávané publikace jsou v drtivé většině monografie, vícesvazkové monografie (encyklopedie a souborná vydání) a periodika. Méně se vyskytují informační brožury, zvláštní otisky odborných článků, mapy, hudebniny a jiné druhy speciálních dokumentů.

Charakteristika 12 000 svazků
Charakteristika 12 000 svazků
Charakteristika 12 000 svazků